Jak se domluvit v zahraničí, když neznáte místní jazyk

V cizí zemi se domluvíte i bez jazyka, pokud si předem připravíte dvacet slov, offline překladač a papírek s adresou ubytování. Lidé v turistických oblastech navíc často rozumějí aspoň základům angličtiny. Zbytek obstará ukazování, obrázky a trpělivost. Otázky níže vycházejí z toho, co se řeší nejčastěji: slovíčka, cesta, jídlo, nakupování a nečekané situace, při kterých potřebujete pomoc rychle a srozumitelně.

Jaká slova se naučit předem?

Stačí asi dvacet slov a frází. Dobrý den, děkuji, prosím, promiňte, kolik to stojí, kde je toaleta, pomoc a ano a ne. Přidejte čísla od jedné do deseti, protože se hodí u ceny i času. Naučit se je zvládnete za jedno odpoledne.

Slova si nahrajte do telefonu jako krátké zvukové poznámky nebo je zapište na kartičky. Výslovnost rozhoduje víc než slovník: místní vás pochopí, když to řeknete aspoň podobně. Mnohé jazyky mají přízvuk jinde než čeština, takže si ho ověřte. Poslechněte si nahrávku od rodilého mluvčího.

Zdvořilé pozdravení otevírá dveře. I když potom přejdete do angličtiny, lidé ocení snahu. V obchodě nebo v kavárně začněte místním pozdravem. Atmosféra se hned změní.

Pomůže angličtina i tam, kde ji lidé neovládají?

Často ano, ale nespoléhejte na ni. Ve velkých městech a turistických centrech se domluvíte skoro všude. Na venkově, v menších obchodech nebo u starších lidí angličtina selhává. Plán B proto mějte vždy.

Mluvte pomalu a jednoduše. Používejte krátké věty bez frází a idiomů, třeba „Where is the station?“ místo dlouhých otázek. Pomáhá ukazování a gesta. Čísla raději napište.

V některých zemích je dnes cizí jazyk spíš výjimkou, například v části východní Evropy nebo v Asii mimo velká města. Tam se vyplatí víc papírových pomůcek. Ptejte se mladších lidí, kteří angličtinu často znají ze školy. Pokud nerozumíte, požádejte o napsání odpovědi.

Jak využít telefon jako překladač?

Stáhněte si jazykový balíček před odjezdem, protože na místě nemusíte mít připojení. Offline překladač zvládne věty i text z fotky. Hodí se u jídelních lístků, jízdních řádů a cedulí. Roaming v zahraničí vyřešte předem, ať se nezaseknete bez dat.

Překlad hlasem funguje při krátkých větách. Mluvte do telefonu zřetelně a dejte mu otočit k protějšku, ať si výsledek přečte sám. U dlouhých vět se chyby množí. Důležité informace, třeba alergii, raději ověřte i jiným způsobem.

Mějte plán pro vybitý telefon. Powerbanka a papírová záloha s adresou ubytování a číslem do domova jsou základ. Pomůže i vytištěná mapa města. Technika selhává přesně ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujete.

Jak se zeptat na cestu?

Ukažte cíl na mapě nebo napsaný místním písmem. U zemí s jinou abecedou si jméno nádraží či ulice nechte předem vypsat. Řidiči autobusů i taxikáři si přečtou adresu rychleji, než byste ji vyslovili. Fotka orientačního bodu funguje podobně.

Ptejte se víckrát na stejnou věc. Dva lidé, kteří řeknou totéž, jsou spolehlivější než jeden. Zeptejte se na směr, ne na dlouhý popis, a hledejte gesto. Cestou si ověřujte, že jdete správně.

Offline mapa v telefonu s předem uloženým místem ubytování zachrání večer. Označte si hvězdičkou nádraží, ubytování a zastávku. Při zdánlivě bezvýchodné situaci ukažte mapu kolemjdoucímu a sledujte jeho prst. Pro jistotu dejte něco k jídlu, než se dáte do hledání.

Jak se domluvit v restauraci a obchodě?

V restauraci ukažte na jídlo na stole sousedů nebo na obrázek v jídelníčku. Řada podniků má menu s fotografiemi nebo anglickým překladem. Zeptejte se, co doporučují: slovem „specialita“ se domluvíte skoro všude. U dražších položek dopředu zjistěte cenu.

Alergie a dietní omezení si předem nechte přeložit na kartičku v místním jazyce. Nepoužívejte nepřesný překlad v telefonu, když jde o zdraví. Kartičku podejte obsluze a vyčkejte potvrzení. Pokud si nejste jistí, pokrm raději nechte být.

Při placení se vyhnete nedorozuměním tím, že ukážete číslo na displeji nebo kalkulačce. Pokladny běžně zobrazují částku zákazníkovi. Při smlouvání na trhu pomáhá kalkulačka v telefonu. Účtenku si ponechte, dokud nejste na ubytování.

Co dělat v nouzi?

V zemích Evropské unie funguje jednotné číslo tísňového volání 112. Operátoři mluví zpravidla anglicky a mohou přivolat záchranku, policii nebo hasiče. Číslo si uložte do telefonu. V jiných zemích zjistěte místní čísla před odjezdem.

Popište stručně tři věci: kde jste, co se stalo a kolik je zraněných. Místo si ověřte podle ulice, orientačního bodu nebo souřadnic z mapy. Mluvte pomalu a opakujte klíčová slova. Nepokládejte telefon, dokud vám to operátor nedovolí.

Pokud potřebujete pomoc českého úřadu, kontaktujte zastupitelský úřad ČR v dané zemi nebo ministerstvo zahraničních věcí. Uložte si jejich čísla s předvolbou. Papírek s údaji o zdravotním pojištění a kontaktu na blízkého zkrátí komunikaci. Spolehnout se můžete i na personál ubytování.

Zdroje

• Ministerstvo zahraničních věcí ČR
• Evropská komise (jednotné evropské číslo tísňového volání 112)